V současnosti hospodaříme na dvou hektarech vinic ve věku od 10 do 60 let. Pro zajištění rozmanitosti a stability produkce nakupujeme navíc do 25 % hroznů od okolních pěstitelů révy na základě dlouhodobé spolupráce. Díky tomu máme možnost pracovat s pestrou mozaikou tratí rozprostřených v katastrech obcí Polešovice, Syrovín, Boršice a Nedakonice. Ta nám umožňuje vytvářet vína s odlišným charakterem, i přes použití stále stejné odrůdy.
Průměrná roční teplota zdejší oblasti je přibližně 9 °C, s ročním úhrnem srážek jen okolo 550 mm/m². To ji řadí mezi mimořádně suché a limitní pro růst a výnosnost révy. Výsledkem je, že rostliny v průběhu roku vyprodukují méně hroznů s nižší váhou, volnější strukturou a menší velikostí bobulí. Uvedené faktory pak významně ovlivňují chuť a vůni výsledného vína. Díky nižším teplotám během zrání je navíc úbytek kyselin pozvolný, což přispívá k vyvážené svěžesti navzdory nízké míře srážek.
Zvlněná krajina na úpatí Chřibů nabízí rozličnou orientaci svahů, z nichž převládají především jižní a jihovýchodní expozice. Ty zajišťují optimální přísun slunečního svitu, což je obzvláště důležité pro pozdně zrající odrůdy – včetně Ryzlinku rýnského.
Pozoruhodná rozmanitost přírodních společenstev na malém územním celku vychází z rozdílů v nadmořské výšce. Mezi údolní nivou Dolnomoravského úvalu a vrcholky pohoří existuje rozdíl přes 420 metrů. Tento výškový kontrast sehrál kromě jiného i klíčovou úlohu při formování zdejších půd.
V nižších polohách se setkáváme nejčastěji s půdami jílovitými, slínovitými či štěrkovitými, typicky v blízkosti potoků a řek. Ve vyšších partiích pak obvykle záleží na charakteru půdotvorných činitelů. Intenzivní poryvy větru v pleistocénních dobách ledových daly vzniknout vátým pískům, vápenatým spraším a sprašovým hlínám. Oproti tomu půdy, jejichž mateční horninou jsou pískovce, jílovce, slínovce či slepence, jsou výsledkem dlouhodobého usazování a následného zpevnění částic v oblastech mořského dna, které se zde v minulosti nacházelo.
